Nejlepší koláčový graf je sloupcový

Pokud chceme graficky znázornit rozdělení hodnot dle kategorií, většinou sáhneme po koláčovém grafu. A většinou bychom udělali lépe, pokud bychom zvolili sloupcový. Ačkoliv je člověk stále přitahován a fascinován vším kruhovým, vnímání proporcí je mnohem snazší u obdélníkových tvarů. I Vitruviánovy proporce jsou zasazeny do čtverce tam, kde je to vhodnější.

Rozdíl v čitelnosti koláčového a sloupcového grafu si nejdříve ukažme na příkladu firmy, jejíž výdaje plynou do několika základních kategorií a nás zajímá grafické zobrazení procentuálního zastoupení těchto nákladů. Standardní koláčový graf vypadá v Excelu nějak takto.

pie-firmaVcelku jednoduše jsme schopni říci, že na marketing je vydávána asi polovina prostředků, což je ale bohužel asi tak všechno. Po chvíli lze rozklíčovat, že na nájem i administrativu je u každé z kategorií vynakládáno méně než 25 %. Na kategorii ostatní připadá zřejmě něco mezi 5 až 10 procenty. A to byla celá situace ulehčená tím, že hodnoty byly nejdříve seřazeny od největší po nejmenší.

Dobrá tedy, přidejme popisky a budeme vědět přesně.

pie-firma-captionNyní již vidíme přesně, kolik procent připadá na jaký náklad. Stále je zde ovšem jeden zásadní problém takto zkonstruovaného grafu – musíme pohledem neustále přeskakovat z výsečí zpět na legendu, abychom zjistili na kterou kategorii se právě díváme. Jak se můžete přesvědčit ze zdrojového souboru, přidáním názvu kategorie  přímo do popisku výseče stále nebude optimálním řešením. Informace k nám budou pořád proudit fragmentovaně a ucelený příběh na jeden pohled koláčovým grafem nesdělíme.

Řešení je snadné a je jím již v titulku avizovaný sloupcový graf.

bar-firmaNa první pohled je jasně patrné, že výdaje marketing jsou zdaleka nejvyšší a dosahují necelých 50 %. Na stejný první pohled je ovšem také patrné, že výdaje na nájem a administrativu jsou asi 3 krát nižší než co se vydává na již zmíněný marketing. Stejně tak je ihned dobře vidět, že třetí v pořadí jsou vývoj a poradenství s poloviční hodnotou oproti dvojici nájem/administrativa.

Celkově se před námi předestírá ucelený pohled s minimem námahy na rozklíčování celého příběhu ohledně procentuálního rozdělení nákladů firmy.

Ještě markantnější rozdíl ve využitelnosti obou grafů poskytuje následující příklad s výdaji státního rozpočtu. Graf zobrazuje výdaje na jednotlivá ministerstva v roce 2012.

 
pie-rozpocet

Opět je možné určit pouze největší rozpočtovou položku a poté jsme již ztraceni ve změti barev. Nemluvě o tom, že v grafu není žádná informace o skutečných výdajích, jelikož jsou zobrazeny pouze proporce jednotlivých kategorií. Zkuste si však přidat popisky dat ve zdrojovém souboru a uvidíte sami, že výsledek je naprosto nepoužitelný (ať již s popisky dat či bez). Jedinou alternativou jak zobrazit výdaje ministerstev (v mld. Kč) tak zůstává sloupcový graf.
bar-rozpocetJednoduchým sloupcovým grafem získáváme okamžitý přehled jak o celkových výdajích na jednotlivá ministerstva, tak i vzájemné proporce mezi nimi. Tohoto koláčovým grafem dosáhnout nelze.

 


Poznámka pod čarou.

Jak ovšem uvádí Chandoo, koláčové grafy lze naproti tomu dobře využít k manipulaci. Linkovaný příklad s videem krásně ilustruje, jak můžeme kombinací 3D efektu a pootáčením výseče naprosto změnit vnímání proporcí. Alespoň je tak jasné, proč se Stephen Few v Now you see it (str. 15) vyjádřil o Wiliamovi Playfairovi, že měl zřejmě slabou chvilku, když zrovna vymýšlel koláčový graf.